Právní úprava ochrany dřevin je řešena zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona jsou dřeviny rostoucí mimo les chráněny před poškozováním a ničením a péče o ně je povinností vlastníků. Zákon dále vymezuje jediný dovolený způsob ničení dřevin, kterým je kácení, a stanovuje pro něj podmínky. Prováděcí vyhláška blíže specifikuje pojmy poškození a ničení dřevin a uvádí, které dřeviny lze kácet bez povolení. Dále jsou zde uvedeny náležitosti žádosti o povolení kácení. Poslední novela této vyhlášky začala platit dne 1. listopadu 2014, kdy došlo ke změně některých podmínek pro kácení stromů a úpravě dříve sporné definice zahrady, která se nově řídí katastrem nemovitostí.

Aktuálně lze zcela bez povolení kácet všechny dřeviny, které nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí a mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene menší než 80 cm. O povolení kácení nemusí žádat ani majitel ovocných dřevin, které rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí, konkrétně na druhu pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Do této kategorie spadají i dřeviny v zahrádkářských koloniích a u rekreačních objektů.

Ostatní dřeviny, tj. především vzrostlé dřeviny na jiných typech pozemků a vzrostlé neovocné dřeviny v zahradách, lze kácet pouze na základě vydaného rozhodnutí o povolení kácení, stejně jako souvislé keřové porosty o ploše větší než 40m2. O povolení pokácet takové dřeviny je zapotřebí žádat u orgánu ochrany přírody, kterým je obecní či městský úřad. Správní úkon není nijak zpoplatněn. Správní orgán má na rozhodnutí lhůtu 30 dnů.

Řezy stromů a jejich korun, tj. zdravotní řezy, bezpečnostní řezy, stabilizační řezy a ostatní typy řezů lze provádět celoročně a bez povolení.

Období vegetačního klidu

Přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, vyhláška pouze říká, že jde o období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí. Podle toho jsou také obsazena ptačí hnízda. Je však doporučováno i z toho důvodu, že v té době nehnízdí ve větvích či v dutinách stromů ptáci, kteří jsou rovněž obecně chráněni.  Zákaz úmyslného vyrušování ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat a poškozování nebo ničení jejich hnízd vychází ze směrnice EU a je zakotven v zákoně o ochraně přírody a krajiny.

V případech, kdy je třeba povolení ke kácení, žádost podává vždy vlastník pozemku, na kterém dřeviny rostou. V rozhodnutí o povolení kácení by se správní úřad měl vypořádat s otázkami posouzení závažného důvodu kácení, měl by vyhodnotit funkční a estetický význam dřevin. Orgán ochrany přírody v tomto rozhodnutí též může uložit žadateli provést přiměřenou náhradní výsadbu jako kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin (současně může uložit následnou péči o tyto dřeviny po nezbytně nutnou dobu, max. na 5 let).