Řezy
zakládací
Účelem
zakládacích řezů je založení a výchova korun mladých stromů, které
v dospělosti budou bez zásadních defektů a které budou svým tvarem a
velikostí koruny odpovídat danému stanovišti. Proto se realizuje řez stromů
takovým způsobem, který korunu formuje do tvaru přirozeného pro daný taxon,
případně tvaru vyžadovaného pěstebním záměrem. V rámci zakládacích řezů
dochází případně i k zahájení tvarování korun.
Zapěstování koruny (RZK)
Pro založení koruny u špičáků je možné zkrátit
terminální výhon technikou řezu na pupen.
- Při zakládání koruny u listnatých taxonů je
nutné respektovat jejich architekturu a tvar v dospělosti.
Řez komparativní(srovnávací) (RK)
- ·
V případě potřeby probíhá komparativní řez
jako součást výsadby stromu. Rozsah řezuse volí podle taxonu, typu sazenice,
období výsadby, podmínek stanoviště a možností následné páče.
- ·
Cílem RK je vytvořit podmínky pro dosažení
funkční rovnováhy kořenového systému a asimilačního aparátu v koruně
stromu.
- ·
Při RK odstraňujeme přednostně větve a výhony
poškozené a pokračujeme odstraněním větví z pohledu definice výchovného řezu.
Je-li třeba odstranit více větví, pokračujeme proředěním korunky.
- ·
Přednostně odstraňujeme celé výhony, zkracujeme
je jenom v odůvodněných případech.
- ·
RK se provádí současně s výsadbou stromu,
tedy v termínu pro výsadbu stromů.
Řez výchovný (RV)
- ·
Cílem výchovného řezu je vytvoření
charakteristické architektury a tvaru koruny, který je typický pro daný druh či
kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny
v období dospělosti stromu.
- ·
Podporu role terminálního výhonu provádíme
odstraňováním, eventuelně zkracováním bočních konkurenčních výhonů.
- ·
Odstraňované jsou strukturálně nevhodné větve či
výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech),
větve mechanicky poškozené, rostoucí směrem k překážce.
- ·
Při zkracování postranních větví či výhonů
vedeme řez na pupen nebo na postranní větev.
- ·
Nasazení koruny postupně zvyšujeme, až dosáhneme
potřebného průjezdního či průchozího profilu u stromů, kde je to vzhledem
k jejich umístění nutné případně žádoucí. Naopak u stromů rostoucích ve
volné krajině, parcích a místech, kde to jejich stanovištní podmínky umožňují,
spodní větve zbytečně neodstraňujeme.
- ·
Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení
průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a
korunky maximálně 3:2.
- ·
U některých kultivarů bez zřetelného
terminálního výhonu štěpovaných v korunce nelze korunku zvýšit pro
dosažení průjezdního či průchozího profilu. Je tedy potřeba počítat
s výškou roubování.
- ·
V rámci jednoho zákroku se u listnatých
stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30% ,
v bezlistém stavu maximálně 50% objemu asimilačního aparátu.
- ·
Interval jednotlivých zásahů je v případě
výchovného řezu maximálně 2-3 roky, v opodstatněných případech až 5 let.
Bezpečnostní řez – udržovací řez zaměřený pouze na zlepšení provozní bezpečnosti
ošetřovaného stromu. Cílem zásahu je bezpečný strom, který neohrožuje své
okolí (zdraví osob či majetek). Z koruny odstraňujeme silné odumřelé větve
a dále větve, které bezprostředně hrozí odlomením a pádem na zem. Provádí
se v kterémkoli ročním období
Zdravotní řez – komplexní udržovací řez s cílem udržet strom co nejdéle ve
fázi plné funkčnosti. Odstraňují se především větve odumřelé, se sníženou
vitalitou, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, větve
rostoucí do středu koruny, infikované chorobami či napadené škůdci, nebo
jinak rizikové. To vše při zachování charakteristického tvaru koruny pro
daný druh stromu.
Základní zdravotní řez – méně podrobný zdravotní řez (ekonomické důvody). Cíle i zásady
stejné jako zdravotní řez, ale týká se zpravidla větví o průměru větším
než 3 cm.
Řez na hlavu – je speciální řez, který se využívá k úpravám stromů vysázených
v úzkých ulicích, jež korunovou rozlohou nevyhovují daným poměrům. Provádí
se v období druhé poloviny vegetačního klidu s intenzitou řezu 1 – 3 roky.
Redukční řez – jedná se o řez zmenšující objem koruny, často zahrnující také
řez zdravotní nebo základní zdravotní. Při obvodové redukci se zmenšuje
náporová plocha vůči větru z důvodu stabilizace stromu. Při sesazení
dochází k hlubokému řezu kosterních větví a je možné ho realizovat
výhradně u krátkověkých dřevin s výbornou kmenovou výmladností (např.
vrby, topoly, lípy).
Tvarovací řez – speciální řezy, jejichž účelem je pravidelná redukce celého
objemu sekundární koruny. Jedná se o intenzivní způsoby ošetřování stromů
s cílem trvale změnit tvar jejich korun (estetické či provozní důvody).
Zlatý řez -
esteticky optimální poměr délky částí ořezávaného stromu, tzv. zlatý řez. Poměr
délky jednotlivých částí je vždy stejný (60:40)
Vytvoření nové koruny k provedení výchovného řezu k tvorbě hlavatého stromu
nebo jinak pravidelně ořezávaného stromu ze starších jedinců nebo citlivějších
druhů dřevin.
Postupný ořez stromu- nejdřív zkrátíme kosterní větve podle požadavku se zachováním
přirozeného tvaru koruny pro konkrétní druh a necháme několik let obrazit.
Nakonec odřízneme zbytky kosterních větví a ponecháme mladší nově vyrostlé.
- Stromy
a dráty elektrického vedení
Kácení
dřevin v blízkosti elektrického vedení se provádí nejčastěji v období
vegetačního klidu mezi říjnem a březnem, ořezy lze provádět celoročně. Při
nedodržení minimální vzdálenosti porostu od elektrického vedení hrozí v
konkrétních případech od příslušného úřadu pokuta až do výše sto tisíc korun.
Při
ořezávání stromů by se člověk nikdy neměl přiblížit k vodičům blíž, než je
stanovená minimální bezpečná vzdálenost, a to ani nářadím, vybavením nebo třeba
větví stromu, kterou drží v ruce. Také není vhodné ořezávat stromy po dešti
nebo při zvýšené vlhkosti vzduchu.
Minimální bezpečná vzdálenost od
vedení při práci
Napětí
|
Bezpečná vzdálenost
|
Nízké napětí 400/230 V
|
1 m
|
Vysoké napětí 22 kV
|
2 m
|
Velmi vysoké napětí 110 kV
|
3 m
|
Nejkratší vzdálenost porostu od
vedení po ořezu
Napětí
|
Minimální vzdálenost
|
Nízké napětí 400/230 V
|
2 m
|
Vysoké napětí 22 kV
|
3,6 m
|
Velmi vysoké napětí 110 kV
|
4,5 m
|